Únor 2016

Úžasné dobrodružství s latinou.

18. února 2016 v 19:05 | Baruš |  ..my craps..
Ahojky náwtěwníčci! JaQ se dnesQa máte? Takže dnešní článeček bude o

Drazí lidé a nelidé. Dne 8.2. roku tisícdevětsetdevadesátdevět se asi stalo spoustu věcí, někdo možná upadl, někdo se zamiloval, někdo se najedl, nebo třeba pozvracel, každopádně ten den se asi pár lidí tady na světě narodilo. Mezi těmi narozenými byla i má maličkost.
Tudíž dnes je ten den, kdy mi je přesně 10 dní naprosto krásných příšerných a starých sedmnáct let.
Jo, cítím se stará. :D cítím se, že mi ubíhá čas, že už toho v životě moc nestihnu. vím že je to blbina kurva :D však nejsem uplně blbá, ale prostě mám taký pocit, že se všechno bourá. :D
no ale tak přejdeme k něčemu pozitivnějšímu, já vám tady zase vypíšu co se mi za poslední dobu stalo, abyste se mohli pobavit nad tím, jak to zase kde Barča podělala. :D
nejdřív si k tomu ale pustím Jasona Derula :D
ach, já ani nevím, kde začít. Vzhledem k tomu, že jsem měla v pondělí ty narozeniny, ne teď v pondělí. :D to pondělí před deseti dny :D přijela v můj narozeninkový den moje úžasná nejlepší kamarádka, popravdě budu muset ty články psát asi hned po tom, co se cokoliv stane, protože jak to pak přeleze několik dní tak musím fakt namáhat mozek abych si vzpomněla jak přesně to bylo :D
tyvole já jsem ospalá.
No takže jsem měla nějakou tu oslavičku, popravdě já ty narozky nějak neřeším. co mě ale potěšilo bylo oblečení od Everlastu,Lonsdale a Lee Coopera. každopádně to zas vůbec není důležitý, páni já to okecávám a přemýšlím že dneska se asi k jádru věci nedostanu.
:D :D :D :D :D :D :D
Víte co, já se s váma asi rozloučím, a ten článek napíšu jindy, protože dneska to fakt nevypadá.
Ale napište mi do komentářů aspon jak se máte a kdy máte narozeniny. :)
mějte se famfárově ! :)

Jak jsem dostala úžasnou lampu.

7. února 2016 v 4:27 | Baruš |  ..my craps..
Jednoho krásného dne v roce 2010, když jsem byla poprvé na návštěvě u své nejlepší kamarádky, která tehdy ještě nebyla moje nejlepší kamarádka, což samozřejmě momentálně není vůbec důležitá věc, jsem zahlédla naprosto nejlepší a dokonalý vynález,který jsem kdy viděla.
Stmívací lampu.
jo,pro mě to byla fakt pecka, a do teď je a asi i navždy bude, protože prostě mít lampu na který se dá regulovat světlo, pecička!
takže od té doby jsem pořád hučela do mamky, nezáleželo na tom, kde jsme zrovna byly, že tu lampu chci a kdy ji konečně dostanu. jediný co jsem dostala byla naprosto hrozná plastová lampa asi za tři kila odněkud z prdele..fakt fabulous. vlastně jsem si tu lampu celkem i časem oblíbila,moje vysněná stmívací to nebyla,ale vzhledem k tomu že plnila svůj účel tak jsem byla zticha a užívala si aspoň toho, že mám nějaké světlo. Tato lampa se mnou a mými kamarády zažila spoustu zážitků, byla u toho, když jsem své nejlepší kamarádce přejela nohy bruslema, protože jsem prostě musela jezdit kolečkovýma bruslema po pokoji, i u toho, když jsem zhroucená brečela po návratu z dovolené, i u toho, když jsem se v noci bála usnout nebo se hrůzou probudila po špatném snu. Takže tak, tuhle lampu jsem si nakonec oblíbila, hlavně taky proto, že mě zbavila spoustu můr,mušek a tak podobně, které usmažila do křupava.
s touhle lampou jsem žila pár let. Moje dokonalá maminečka ale přišla po šesti letech s předčasným dárkem k vánocům. A ano, opravdu jsem dostala stmívací lampu, radost byla neuvěřitelná, první mě zarazil vzhled, protože je řekněme, no, jako kdyby ji vypustili na zem z ufo talíře. A tak je to stmívací lampa, sen se mi vyplnil.
Ovšem to bych nebyla já,abych neměla za zadkem sabotáž,že. Takže první se stala, když ji taťka složil, a dala se na své místo za postel, místo té staré lampy. Abyste rozuměli, v pokoji to mám asi takhle : skříňka na sračky,polička na sračky, postel, a za postelí lampa, všechno naňahňaný u zdi. takže když jsme postavili lampu na své místo a postel chtěli zpátky šoupnout na své místo, zjistili jsme, že dole je taková dlouhá sračka na který drží tyčka kterou prostě k tý zdi nepřirazíš, ledaže bys tu lampu zničila, takže musíš mít postel vyštelovanou do středu pokoje.
Fakt perfekto eňo ňuňo majstr madr! :D Zase se to všechno posralo. :D takže jsme vymysleli jednoduchou věc, a to tu, že jen pošoupneme, tu poličku tak, směrem nakřivo, protože je u dveří u balkonu takže já prostě ve svym mini pokojíčku si nemůžu moc vyskakovat, aby se tam ta postel vešla.
ono to stejně asi podle toho mýho popisování moc nechápete. :D
takže uplně jednoduše to bylo docela na hovnivál.
Takhle jsem žila asi tak od těch vánoc no, dokud mi asi před pěti dny nehráblo a nezačala jsem gruntovat svůj pokoj, vyhazovat pičoviny a prostě celkově mě už nebavil ten bordel a ty zbytečný kraviny který si už léta udržuju aniž bych je použila. Tudíž šlo do luftu pár knížek,voňavek,spousta kosmetiky, kolik vyschlých řasenek jsem našla byste nevěřili. :D až jsme šoupli tu poličku tak, jak to bylo v plánu.
Jenže, probleme happened.
Vypadalo to příšerně, zasahovalo to do dveří od balkonu a chyběl asi 1cm.
Úžasný. takže opět .. dohadování, jak a kam dát tu policu aby to vypadalo dobře, mamka že vedle stolku s počítačem, já že nebudu mít sračky na ksicht vedle u počítače, a na druhým konci pokoje další věci na obličej. nakonec jsme se dohádaly, mamka se mírně urazila, že si zase dělám věci po svym :D typicky :D a nakonec teda mamka přišla s řešením, jak to udělat. to už popisovat nebudu, jednoduše sem dám fotku.
Prvně to vypadalo celkem blbě, ale potom jsem dostala úžasný nápad se světlama a výsledek je celkem obstojný. :D přidám vám sem teda i tu fotku,abyste si to mohli představit.
takže lidi, nebojte se sabotáží, protože i přes ty problémy to nakonec dopadne dobře. :D
a zde přikládám fotografii mé vysněné stmívací lampy. :D
a jestli vám nepřijde mimozemská,tak jste divní. :D
a abych nezapomněla, tak jsem to ted zapomněla :D
jo, už vím, nakonec jsem za ni ráda. :D



Mějte se famfárově! :*

omluva,novinky,návrat,info,všechno,sakra ani nevim fakt mě to mrzí

2. února 2016 v 1:09 | Baruš
Ahoj. Popravdě vám musím sdělit, že už je to poněkolikáté,co se takhle omlouvám s tím, že jsem se na blogu celé měsíce neukázala. taková já jsem, vždy mi to nějakou dobu vydrží,pak mě to přejde a já se neozývám. Každopádně jsem se rozhodla zase vrátit, protože mi to začalo chybět a hlavně jsem si uvědomila, že i když pořád dokola plácám ty nesmysly o tom, že si musím pořídit deník a všechno si tam zapisovat, jsou to jen kecy, protože to nikdy neudělám. tím pádem mi chybí se někde zpovídat a chybí mi číst články ostatních lidí,komentovat mýma blbýma kecama a tak dále a tak podobně. Tohle je jen takový ozývací článek, ráda bych teď obešla všechny svoje sb, pokud mi nějaké zůstaly,oznámila jim tuhle novinu a třeba doufala že se mi sem ozvete zpátky. děkuju. mějte se zatím krásně, ahoj :)