Květen 2015

Víte, že kouření zkracuje cigaretu?

29. května 2015 v 0:30 | Baruš |  ..my craps..
Takhle to dopadá,když chcete vypadat,že něco umíte líp, aneb jak jsem byla bruslit :D :D
Minulý týden jsem opět přišla s geniálním nápadem!
Jako..nechápu,že moje takzvané "geniální nápady" vždycky skončí úplně v kelu.
Takže.. rozhodla jsem se, že půjdu bruslit na kolečkových bruslích,protože nám nedávno kousek od baráku opravili dopravní hřiště. Jelikož jsem bruslila naposledy v šesti letech, tak nějak jsem dopředu tušila, že se na tom buď vyflákám, a nebo se v tom lepším případě, vůbec nerozjedu. - nakonec se stalo obojí. :D
no tak jsem vyrazila na hřiště a ještě předtím se domluvila s kamarádkou, že tam můžeme jít spolu a domluvila jsem se s ňou za ten další tejden, protože ona to prý taky neuměla, tak že budeme trénovat spolu. Já jsem jako správnej čýter si to musela jít vyzkoušet a naučit se to a už jsem si představovala, jak si tam budu jezdit jak šéf a ona se ani nerozjede..:D samozřejmě nejsem taková svině,ale prostě nechtěla jsem tam uplně vyhořet v případě, že já bych neschopná jakéhokoliv pohybu jen stála a ona si tam jezdila jak nějaká víla. :D
no,každopádně,i přesto, že mé úmysly opravdu nebyly až tak špatné,karma si to zřejmě vyložila jinak a trochu mi to zkomplikovala.
ano, být vychcaná není vůbec užitečné.
jelikož naše dopravní hřiště je na hory vzdálené od toho,jak by to ve skutečnosti mělo vypadat, moje cvičení zahrnovalo..ehm..spousty pádů,nadávek,odřených kalhot,modřin na koleni a hlavně spoustu hrbolků na té jejich "silnici".
jako chápete to?
dopravní hřiště a ani jeden jedinej zajebanej úsek nemůže být vyhlazenej?
no takže jsem poctivě trénovala jízdu dokud jsem si nemyslela že už to jakž takž umím,párkrát se mnou byla i mamka. a to jsem si ještě říkala, že to nemůžu přehánět, že kdybych byla až moc dobrá, vypadalo by to podezřele. :D omg. Další týden přišel den D, kdy jsem se domluvila s kamarádkou, že teda půjdem bruslit společně.
ostuda jak pic!
došla jsem pozdě.
Žádná novinka, furt chodim pozdě. Zafašovala jsem si nějak ty brusle, první věc co mě srala : já : bílý normální brusle, ona: krásný načančaný fialovo-černý brusle.
COŽE. děláš si prdel. takže já tady budu bruslit s takovejma šitkama a ty budeš mít na nohách něco tak krásnýho? tak to ani náhodou :D co si o sobě myslíš.. :D
to byl první problém. :D
druhej problém -> bolely mě z toho nohy už jsem si to nějak nastavila..teď jsem si vzpomněla - malá informace - měla s náma jít ještě kamarádčina sestra, která je mimochodem taky supr expert na bruslení :D
takže si tak nastavuju ty brusle, kamoška už si bruslí jak největší paní a já se postavim na ty brusle, teď že jí ukážu jak nejlíp mi to jde, tak se rozjedu.. no nějak jsem to neubrzdila, pád na koleno, bolest jsem cítila na místech kde bych ju vůbec cejtit neměla a už jsem věděla, že to je špatný znamení...
Tak jsem se nějak postavila na ty nohy, naštěstí mezitím stačila přijít ta kamarádčina ségra, takže ta mě naštěstí chytala v každé chvíli, ve které jsem věděla, že to prostě neubrzdim..
a skončilo to tak, že moje supr čupr trénování bylo vlastně k ničemu, protože jsem se zase ukázala jako totální kopyto :DD
naštěstí jsme pak byly ještě jednou a to už mi to šlo o moc líp, bruslily jsme asi hodinu a půl,takže nohy jsem měla namožený jak nějakej orangutan :D ale šlo mi to a dokonce jsem to zvládala i přes ty debilní hrbolky a pomáhalo mi,když jsem si u toho zpívala. :D
a jelikož jsem si teď navykla dávat poučení, tak vám musím říct, co z toho plyne? Karma je svině!

Vidíte ty hrboly? no naučte se na tom něco!
Mimochodem,spíte někdo s plyšákama? a jestli jo,tak s kolika? :D já mám totiž dva velký,jednoho medvěda a druhýho tygra, pak mám asi tři polštářky s new yorkem a pomalu už se do té postele ani nevejdu,obzvlášť když se mi tam ještě napaple Beník. :D máte tu někdo podobný problém? :D


mějte se famfárově ! :))

Nový druh života - 2.kapitola

25. května 2015 v 20:59 | Baruš |  Nový druh života
Ahoj. :) Přicházím s další a konečnou kapitolou tohoto krátkého příběhu. Chtěla jsem tím hlavně vyjádřit svou myšlenku a to jest - jakkoli to může teď vyznít - smrtí podle mě život vůbec nekončí, je to jakási odměna, jakýsi klid, který získáváme po tom pekle, který si procházíme zde na světě..je to nová fáze života, která si pro každého z nás přijde,dřív nebo později a kterou si každý z nás zasloužíme. :)
Mimochodem díky za tu vaši podporu u minulého článku,jak jsem to ze sebe dostala tak se cítím daleko líp. Takže děkuju. a nechci se k tomu už vracet,ale nechám to tu,abych se pak časem podívala,jak jsem byla blbá, jako teď , když třeba koukám na články tři roky zpátky :D ještě jednou děkuju. :)

,,Pověz jí, jak jsem skvělý." ,,Vždyť tě sotva znám." ,,No vidíš, aspoň to budeš mít jednodušší."

25. května 2015 v 14:27 | Baruš |  ..my craps..

Prostě..,já už se nějak neumím přetvařovat, potřebuju ze sebe vypsat ty kreténský věci co mě v hlavě tíží..protože když to někomu říkám,nechápe mě..a já to opravdu nemám kde jinde vyventilovat :(
Víte, když jsem nastoupila do prváku a chytla tak dobrý lidi, tak jelikož jsme se mezi sebou neznali,tak jsem byla jakž takž svá. Já mám totiž jeden obrovskej problém a tím je to, že já se před lidma neumím projevovat. Normálně jsem naprosto šílená holka která dovede lidi bavit, ale jen ve svojí společnosti, kde všichni ví,jaká jsem. už je to fakt dlouho, co jsem se v nějaké třídě cítila tak, jak se cítím mezi tou hrstkou kamarádů,co ví,jaký jsem člověk.
No jenže když už jsem se začala tak nějak projevovat, tak mi někdy v listopadu napsala jedna kráva, se kterou jsem chodila do jedné ze základních škol, že prý nastupuje na tu mou.
WAT?!
Prosím ne. Zrovna tebe fakt nemám ráda. Vlastně tě nesnáším, protože jsi neskutečně idiotská píča.
Takže asi teď - doufám - všichni chápete, že moje představy se točí asi tímhle způsobem - já → masivní lopata → dvorek → hrob → ona
Prostě já ju nemůžu vystát. Ještě, že aspoň není pěkná. Je vysoká, hubená ,ale tím způsobem, že taková ta jak prkno , plochá a prostě hnusná! Jak nějaký zvíře..ne,tím bych urazila to zvíře. prostě fuj, humáč.
takže každý den, když ju vidím,tak je mi zle a jsem fakt nešťastná z toho, že vidí, že se před těma lidma opět neprojevuju,protože mi každej den připomíná moje zkurvený zážitky z jejich podělaný školy...
tím pádem jsem uzavřená do sebe a s nikým tam nemluvím..proč?no protože jsem kráva a mám strach, že ještě něco zkonim.

prostě se tam cítím hrozně sama. chybí mi tam někdo, kdo by byl jako já, s kým bych si rozuměla, mohla popovídat, zablbnout si, prostě někdo, kdo mi padne do oka..
Nějaká Alex, se kterou si píšu dennodenně na fejsbuku od rána do večera..prostě někdo takovej,za kým nebudu muset jezdit do Brna, abych si s ní mohla popovídat z očí do očí.
mimochodem,dneska jsme první hodinu měli angličtinu,vzhledem k tomu, že ještě nevíte (někdo víte) o mém suprovém učitelovi na angličtinu, tak vás budu zasypávat věcma o něm ,protože ho naprosto miluju.
abyste si ho dovedli představit - holá hlava,dva metry,docela namakanej,šíleně výraznej hlas a stírací hlášky jak prase. budu se o něm zmiňovat ještě hodně často, protože někdo jako on v mým srdci zůstane ještě fakt dlouho.
abyste věděli, když mi bylo asi devět, mamka byla nemocná, jakože vážně dost nemocná...no a on (jako můj učitel) je taky nemocnej. vím to tak,protože to prostě poznám, lidi, co si tímhle prošli, osobně nebo s někým jiným, to vycítí..vždycky když se mu podívám do očí,mám pocit, jako by věděl...
v dubnu jsem si vymkla kotník, vnitřní podlitiny, měsíc doma,nechci to moc okecávat..
jenže tím, že on si zakládá na školní docházce,musela jsem jít za ním a vysvětlit mu,proč jsem s tím byla měsíc doma. mám dědičný onemocnění krve. šla jsem za ním s připravenou omáčkou, kterou jsem mu chtěla vysvětlit, ale on mě odbyl s tím, že mám jednat narovinu. tak jsem mu řekla, proč jsem v tý škole nebyla atd. a on na mě jen "bla bla bla" o to horší , když vám to říká člověk co je o metr vyšší :D . takže jsem mu stručně řekla, jestli propadnu, nebo jestli je nějaká šance, jak se 70% absence projít.zastavil mě s tím, že mi věří, a že je možnost klasifikovat i přes tak vysokou absenci..prý mi dá prostor. poděkovala jsem mu a odcházela, když mě ještě stopnul s tím, že když se o tom někomu zmíním, prostor mi sebere.
nechtěla jsem to nikde ve škole ventilovat. tím líp.
ale o co mi jde... dneska jsme měli první hodinu angličtinu, s ním hodiny probíhají asi takhle : mluvíš,mluvíš,mluvíš,mluvíš,píšeš,mluvíš,čteš,gramatika,mluvíš,mluvíš,píšeš,gramatika,slovíčka,mluvíš,mluvíš.....
dneska jsem měla ten prostor na to, abych toho využila. abych předvedla, co umím. abych se u něj povýšila, abych nemusela dělat žádnou doplňovací zkoušku.. samozřejmě jsem ze sebe nevydala ani hlásku.
proč?!
proč si sama ubližuju. znáte ten citát, kde se píše cosi o tom, že člověk nemůže jít sám proti sobě?
no.. já proti sobě jdu častěji,než bych si sama přála. Docela bych chtěla být jedna z těch holek, co se zabývají akorát tím, kde se s kým opily a s kým se vyspaly a proč má na sobě tohle a toto.. život by byl dost možná jednodušší, protože bych se nemusela zabývat takovýma sračkama a hlavně bych neměla v hlavě tyhle temný myšlenky..
Závidím těm lidem, co mají pár zastávek od sebe kamaráda, se kterým si můžou někam vyjít kamkoli chtějí.. já nikoho takovýho tady v Praze ještě nepoznala. a vážně mi to hrozně chybí..
Nevím,jak mám přezdívat svého nejmilejšího učitele na angličtinu,abych tu nemusela říkat jeho jméno, ale zatím to prostě bude učitel angličtiny. :D
rozhodla jsem se napsat sem větu, kterou si mě naprosto získal,protože to není jen jeho způsob výuky a přistup ke každému naprosto indiviudálním způsobem, ale to, jaký umí být.
když jsme se bavili , co znamená "couple" že je to pár něčeho a pár lidí, on řekl "No nějakej Tonda Jarda jako couple" a spolužák se začal smát a on se ho ptá "Čemu se smějete P.?" ,,Tonda Jarda.." A on : ,,No co, když je láska upřímná tak na pohlaví nezáleží."
snad jsem vás neunudila k smrti.
mějte se famfárově:)

Takhle jsem umíněná.

22. května 2015 v 20:58 | Baruš |  ..my craps..
Asi tak v lednu jsem přišla s naprosto dokonalým nápadem.
Nechám se obarvit na blonďato a půlku hlavy budu mít modrou. Takže jsem o tom samozřejmě mlela tak dlouho,dokud jsem nešla ke kadeřnici které jsem to asi špatně vysvětlila nebo já nevím,každopádně mi začala dělat melír, tak jsem si pomyslela - hmmm asi ví co dělá tak ju to nechám dělat. ERROR vole. Melír mi nechala na hlavě hodinu a půl a když jsem končila, tak jsem měla vlasy jak guma. Nutno dodat, že jsme v dubnu měly jet s mamkou do Brna a mamka mi říkala, "počkej na tetu,ona ti to udělá." ne. Barunka si něco usmyslí musí to mít hned. :D ach jak jaký já jsem stupídos není možný.
Seděla jsem na té židli a jen čuměla, jak mi češe ty vlasy a skoro všechno jí zůstává v hřebenu, to mi to mohla rovnou třeba zapálit ty vlasy.
Tak mi to dodělala , hodila mi tam tu modrou, vyfénovala a já nasadila úsměv na tváři a "ano ano nejlepší na světě uplně jsem spokojená." zaplatily jsme, odcházíme a já uvnitř svého nitra jen zuřim,brečim,nadávám - no prostě totálně vyřízená. mamka už to na mě viděla jen jsem jí četla z očí "nějak to vymyslíme neboj." samozřejmě už v autě jsem propukla v hysterák co to jako má být, že takhle jsem to rozhodně nechtěla..prostě typický kecy pubertálního teenagera:D dokonce se mi tam připletly i slzy! no rozumíte tomu..
já to asi vysvětlila uplně debilně,protože to obě pochopily tak, že chci melír a do toho melíru tu modrou. cože. co je nepochopitelnýho na - půlka hlavy blond půlka modrá? OK. Mamka přišla s řešením, že mi to dodělá doma a že to doženem na tu blond postupným melirováním.
Opět trable - melír nechytal jak měl a mě vůbec nenapadlo, že melírování může být nějak extra složitý. (Teď když si to tak zpětně přehrávám, tak nechápu, jak jsem mohla nechápat, že melírování je složitý?!jasně,že je to složitý.) Takže než mi mamka udělala půlku hlavy odfrčelo asi tak století. Už když jsem ty vlasy umývala došlo mi, že je něco blbě, nejenom že jsem byla nazrzlá a vypadala jak kokot, což vo to,ale ty vlasy byly tak zdevastovaný! to jsem poznala i když nejsem žádná zkurvená kadeřnice :D
Vlásky jsem teda měla uplně příšerný. Já, která vždycky měla tunu zdravejch vlasů, mám teď vlasy jak totální trapoň.
Nicméně, místo toho, abych se k tomuto problému postavila jako normální,zdravý a naprosto vyrovnaný člověk,začala jsem pičovat. A samozřejmě jsem neopomněla házet vinu na všechny ostatní a sebe z toho všeho kritizování vynechat. :D Volam tetě, že jakto a co s tim atd, když jsem jí poslala fotku chytala se za hlavu a prej proč jsem nepočkala až dojedem. Protože jsem kráva blbá tetičko proč asi! Překvapivě ty dny do odjezdu do Brna utekly sakra rychle, takže jsem nechápala, proč jsem to nemohla vydržet. domluvila jsem se s tetičkou, že mi to nějak opraví, mezitím se ještě stavovali u nás Praze, kde jsem dostala poučení o tom jaký jsem stupídos, ano vím člověče nemusíš mi to říkat!
V kadeřnictví mě přemluvila, že mi spodek vlasů zabarví na hnědou a na ten vršek kterej už mám takhle dost zničenej mi dá nějaký super spešl stahovač, řikám OK. můj původní plán opět půjde do prdele.. "Doufám, že ti ty vlasy nevypadaj" Prohlásila. CO?!Takže mi to tam naplácala, štípalo to jak blázen myslela jsem že to nevydržím. Sestřenka dělá do trichologie takže mi předepsala nějaký úžasný regenerační balzám na vlasy který mi je má uzdravit. Zaplatili jsme za to osm stovek takže geniální doufala jsem že to fakt dělá zázraky. Celou dobu co jsem byla v tom kadeřnictví teta fňukala jak magor, že co jsem to těm vlasům provedla.
CO ASI TY VOLE ZNIČILA JSEM SI JE. Tak jsem začala používat na vlasy tu zhovadilost a mam ty vlasy prostě hrozný. Na pohled to nevypadá až tak zle,protože už to má jednotnou barvu. No ale je to zničený a přepálený jak nikdy takže to nakonec opravdu hrozně vypadá.
Jinak musím říct, že ten balzám fakt zabírá,takže zbytečně vyhozený prachy to nebyly,ale stejně jsem idiot..
Schválně jsem se rozhodla tenhle článek napsat, abyste se pokusili poučit z mojí blbosti a nechtěli vždycky všechno hned a radši si to promysleli a počkali, protože pak dopadnete jako já. Takže co z toho plyne? NEBUĎTE ZBKRLÍ PIČUSOVÉ A VŠECHNO DOPŘEDU PROMÝŠLEJTE!
mějte se famfárově:)

Nový druh života - 1.kapitola

21. května 2015 v 16:50 | Baruš |  Nový druh života
Ahoj.
Ten nápad jsem dostala včera asi ve dvě hodiny ráno a hned jsem ho letěla napsat :D a prostě musím se o něj s vámi podělit.
Nejdřív jsem myslela, že to bude jednodílka, ale nakonec jsem toho napsala víc, než jsem měla původně v plánu a na jednodílku by to bylo podle mě zbytečně dlouhé. Je to trochu jiný styl psaní než normálně používám,protože píšu z pohledu muže, což ke mně vůbec nepasuje a nikdy jsem to nedělala. Tak,to je asi všechno.:D
Mějte se famfárově. :)

Fakt divný.

19. května 2015 v 18:44 | Baruš |  ..my craps..
edit 18:58 jak to tak po sobě čtu tak jsem to opět napsala jak totální trotl,to prosim berte s rezervou děkuji. :D
Ahoj. !
Včera byl fakt hodně divnej den. :D Dneska je vlastně taky. :D
Nejsou nějaký erupce nebo něco ? Mi přijde že ty dny jsou poslední dobou nějaký strejndž.
No každopádně, abych vám to jako osvětlila. :D
Včera jsem jela až na 8:50 protože jsou maturity tak máme skoro furt nějaký studijní volna. Což je fakt na hovno,protože si musim dodělávat ty známky a takhle si nedodělám nic když tam skoro nejsu. Musela jsem si nechat ujet asi dva busy,protože byly tak narvaný,že tam jsem prostě nešla ani za nic. :D Tak až přijel ten třetí tak si nastupuju a vedle mě asi devadesátiletá paní s takovým tím vozejkem, jestli bych jí ho nemohla dát dovnitř, teď já v uších ty sluchátka říkám WAT ?! nevidíte že nevyjadřuju absolutní zájem o celej svět vy idiotko:D. tak jsem nasadila hirouskej úsměv a pomohla jí s tím krámem mezi tu stovku nasranejch lidí v buse. Si tam stoupnu,opět šteluju sluchátka, protože jak všichni známe, tak sluchátka mají tendenci se šmodrchat i když jen tak leží na stole. :D
No,ale k pointě... Takže si tak nastavuju ty sluchátka a najednou se strhnul úplně humbuk a kdosi tam začne řvát. ,,Haló, ty malá holčičko? Se nemůžeš zvednout a pustit paní sednout?" Bába tam dvě berle, bus hází div tam nespadne na zem a kroutí hlavou že si sednout nechce.. Tak se zvedli asi čtyři lidi, stařenka se nakonec nějak vyhrabala na ten schodek, ještě tam asi dvě čtyřicetiletý ženský jí pomáhají se tam vyhrabošit,jedna paní jí tam jako ochotně pomáhá držet ty věci a za mnou se ozve kdosi a prej : ,,Jste jí pane nemohl pomoct?" A chlap uplně klidnej. ,,A jak jsem jí měl jako pomoct?" A ženská tam na něho začne štěkat, že za ním je to sedátko co se dá sklopit tak jí mohl uhnout aby se nemusela štelovat na ten schodek a že jí třeba mohl pomoct s tím vozejkem nebo co.. a takhle se tam hádali celou dobu co jsem jela na to metro. A stařenka si tam sedí pozoruje jak na sebe křičí na celej bus a ještě se usmívá, tak jako kdyby byla trochu člověk tak řekne držte hubu týpci však sedim ne,tak se nehádejte. . . prostě nechápu. :D
Pak další problem. Nevím,jestli už jsem psala, že jsem jela na těch 8:50. :D Ale obvykle mi cesta do školy trvá tak hodinu. Fakt nevim co se ten den stalo. Ale přijela jsem už ve DVACET. Tak říkám,přece tam nepůjdu jak trapka půl hodiny předem ne . :D Tak jsem zůstala sedět v tý šalině a jedu až na konečnou, že půjdu pak zpátky, byla jsem totiž tak unavená že mě ani nenapadlo třeba vystoupit a jít si tam sednout třeba do kavárny nebo tak něco, že. Proč. Proč?! když jich tam je jen asi tak po kokot což. :D Tak si jedu, a po straně na silnici asi čtyři roztleskávačky polonahý s trásněma se tam nakrucujou, všichni řidiči hlavu otočenou na ně málem se tam uslintali to jsem viděla i přes to zaprasený okno a v duchu jsem si říkala díkybohu že nejedu autobusem by to tam řidič ještě nabořil ne. :D Tak si jedu , pak jedu zpátky a přijdu do školy v 52. Uhmmmm. Po měsíci si to dojdu do školy jak paní a ještě pozdě. :D no tak vydejchám ty schody do třetího patra, to že je přede mnou cedule přejeme maturantům hodně štěstí jsem uplně přehlídla (i když bylo uplně nejvíc přede mnou:D) a vlezu tam mezi ty maturanty. lidi okolo se na mě dívaj jak kdybych byla totální mindus, no jsem ! nemusíte mi to ještě dokazovat vašima všeříkajícíma pohledama ! tak slezu zpátky to patro dolů a píšu na fb do třídní skupiny jak největší hodňoučká gérl. ,,Prosím vás lidi v jaký jsme učebně?" A teď všichni mi začnou psát 13, takže tam mám asi dvatisíce zpráv s číslem třináct, to to nestačí jednou, máte pocit že neumím číst nebo že jsem slepá nebo co?:D Tak si vejdu do tý třídy asi tak v padesátsedm, ano stihla jsem to velice na čas. :D O půl dvanáctý jsem šla dom jak gangsta takže parádička. :D

mějte se famfárově. :)

Desítka filmů na zabití nudy.

16. května 2015 v 19:08 | Baruš |  Filmy
Jelikož patřím mezi ty lidi, co pořád jen otravujou ostatní o doporučení nějakých supr filmů, rozhodla jsem se udělat takovou desítku filmů,které jsem viděla v posledním měsíci. Myslím, že takhle na pohodku je to dobrej zabiják času. Zařadila jsem tam jak akční filmy, tak drama, scifi i komedie a romantiku. Prostě myslím, že se v tomhle seznamu najde každej. :) Zkoušela jsem to zhruba popsat, abyste jako věděli oč kráčí, i když mě na tohle moc neužije,ale mě samotný popisky nikdy moc nezajímaly, protože mě to akorát odradilo. :D Takže to nečtěte a rovnou si to pusťte! :D Jinak ke každýmu tomu filmu jsem dopsala žánr.

The most important opinion you have is the opinion you have of yourself.

11. května 2015 v 15:48 | Baruš
Ahoj. :)
Už několik nocí po sobě jsem strávila tím, že jsem si před usnutím představovala, jak sem zase píšu.
Hodně mi to chybí, protože ze sebe potřebuju dostat tolik věcí a vždycky to byl blog,kam jsem to napsala. Chybí mi moje spřátelený blogy a jejich články,chybí mi dokonce i moje články. :D
No prostě mi to chybí všechno.
Ať to teda nějak začnu, změnilo se toho dost,ale přece jen spousta věcí zůstala jak předtim. Zaprvý jsem nastoupila do prváku na střední, získala jsem naprosto milionovou třídu, i když tam nejsem úplně svá, ale to je moje chyba. Učitelé jsou perfektní, nejlepší je můj učitel angličtiny, do kterýho jsem zamilovaná. Ale ne zamilovaná jako zamilovaná, spíš zamilovaná jakože "zamilovaná". No prostě ho žeru, je úžasnej. Sice mi kolikrát leze na nervy, protože ho někdy máme i dvakrát denně a ta angličtina umí lézt krkem, když po vás chce jen mluvit a mluvit. :D tím že s ním máme osm hodin angličtiny týdně, tak pak působí otravně a vlezle, protože je schopnej mučit nás na pár otázkách třeba půl hodiny. :D Další úžasná a naprosto perfektní učitelka je na němčinu, která je nejen z Moravy, ale strašně ochotná a prostě top.sice němčinu fakt nesnáším ale učím se ju mít ráda.pak je tu paní učitelka na češtinu a dějepis,která sice povídá zajímavě,ale klidně celou hodinu,takže chvilkama nevím, jestli vůbec poslouchám. :D
A jinak co se týče učitelů tak takový ten průměr,ale všichni jsou dobří a dá se s nima domluvit. Takže jsem docela spokojená,jen pořád nemocná, teď nedávno jsem si vymkla kotník,a docela brutálně,takže jsem měsíc nebyla ve škole, tím pádem mi pěkně naskočila absence. K tomu když připočteme moje obvyklé angíny a záněty průdušek.. Mám teda co dělat.
Každopádně jsem víceméně stejně praštěná a divná. :D Jinak mi k železu ve rtu přibyla i perlička v nose, za což jsem nesmírně ráda, protože jsem po tom fakt hodně toužila. :D
Taky píšu knížku! :D Zatím mám jen asi 12 stran ve wordu, ale jestli se někdy dostanu k jádru věci a všechno to tam rozvinu,tak si myslím, že by to nemuselo být špatný. :D Hlavně to nějakým způsobem musím dostat ven, protože jak to mám furt v sobě tak mám bordel v myšlenkách a blbě se mi myslí. :D I když to je možná jen výmluva. :D Nicméně to chci určitě dopsat,abych prostě ten nápad dostala ze sebe ven. :D
No a to je zhruba všechno. Nevěděla jsem, jak začít, když jsem tu tak dlouho nebyla,ale chci sem zase psát, protože jak jsem to teď všechno napsala, tak se cítím úplně jinak. Jako kdyby ze mně spadla jakási tíha, nebo tak něco.
Prostě se cítím tak dobře,jak jen to jde,poslední dobou mám hodně negativní myšlenky, kterých bych se fakt chtěla zbavit,ale je to neuvěřitelně těžký, protože těch pozitivních je málo a nějak mi tu negativitu nepřebíjí. :D Zas nějak moc polemizuju.
No nic,nebudu to prodlužovat i když už jsem zase v té fázi kdy bych psala ještě půl hodiny a zas by z toho byl článek vesmírný délky :D :D
Takže se mějte famfárově. Pááááááááááááá